Jak živý a zelený Litvínov je a bude? Rozhovor s K. Nykodýmovou

autor: | 24. 5. 2019 | Rozhovory | 0 komentářů

Do popředí společenské debaty se v posledních letech propracovává nové téma. Je jím zájem o veřejný prostor a diskuse nad jeho podobou dnes i v budoucnu. Ohnisek zájmu a oblastí polemik je celá řada. Redefinují se pohledy na architektonickou skladbu měst, tříbí se názory na preferované způsoby dopravy.

Nejžhavější novinkou však je aspekt vskutku globální.

Probíhající změny v přírodě. Vymírání živočišných druhů. Nárůsty teplot a jejich výkyvy.

 

Najednou jsou tu. Bývaly strašidlem budoucnosti, staly se přízrakem přítomnosti. Mění náš pohled na ekosystém města, na hospodaření s vodou, nutí nás stanovovat nové priority rozvoje měst. Vnímání míry naléhavosti potřebných změn se však napříč společností liší. Stejně tak se liší hodnocení smysluplnosti kroků, jež může podniknout každý z nás sám za sebe, za svou domácnost, svoje město. Někdo tluče na poplach, někdo krčí rameny.

Co si myslíme my?

Domníváme se, že není na místě lelkovat. Je čas začít se ptát, co lze a můžeme dělat jinak, lépe.

A dobrým začátkem každého úsilí o změnu je zmapování stávajícího stavu. Abychom tak mohli učinit, požádali jsme o rozhovor paní Kateřinu Nykodýmovou, referentku úseku městských služeb na Městském úřadě v Litvínově. Do její gesce spadá péče o městskou zeleň. A pokud si pamatujete hnědé satelitní snímky z loňského roku, snad budete souhlasit, že právě stav zeleně by mohl být jedním z vhodných lakmusových papírků úspěšnosti našeho zápolení s výzvami klimatických změn.

Paní Nykodýmová nám vyšla maximálně vstříc, za což jí děkujeme. Naše otázky nebyly dvakrát diplomatické, o to cennější bylo slyšet i názor druhé strany. Názor z praxe, kde krom ideálů rozhodují i limity zdrojové stejně jako potřeba hledat kompromisy mezi různorodými požadavky veřejnosti. Její odpovědi nyní přinášíme i vám. Nechť jsou úspěšným úvodním výkopem do té naší litvínovské veřejné debaty.

V loňském roce zasáhlo Českou republiku nebývalé sucho. Projevilo se to i na zeleni města. Zplihlé stromy, zahnědlé spálené trávníky, kde namísto trávy rostlo všelijaké býlí, pokud vůbec něco. Současná situace bohužel nasvědčuje pokračování sucha i do letošního roku. Jaká opatření v tomto smyslu můžeme od našeho města čekat, letos, do buducna?

Z poslední přednášky u společnosti Arboreko konané v lednu letošního roku je zřejmé, že popisovaná situace je globálním problémem a my jako obec s tím nemůžeme mnohé dělat.

Úkolem obce je, aby zeleň fungovala ve městě tak jak má, tzn. ochlazování v letních měsících. Proto se snažíme pomáhat zeleni jak to jde: zálivkou, hnojením a zkusit zamezit zhutňování půdy (pro příklad mohu uvést ušlapaný trávník pod lipami přímo na náměstí, přes který si občané zkracují cestu z parkoviště k obchodům.) Pro letošní sezonu jsme nakoupili drahé přípravky schopné zadržovat vodu v půdě. Taktéž zvažujeme v letošním roce koupit zavlažovací vaky k nově vysazeným stromům právě pro zajištění dostatku vláhy.

Část opatření, která zmiňujete, jsou z pohledu hospodaření s vodou řekněme aktivní, suplují přirozenost. Zalévat znamená čerpat další vodu. Pomohu-li si příkladem odjinud, pak to připomíná třeba budování přehrad a nádrží, věci částečně racionální, přesto umělé.

Naopak ta druhá Vámi zmiňovaná část opatření, zamezení zhutňování, je blíže zásahům vracejícím krajině její přirozené schopnosti vodu zadržet. V tůních, slepých ramenech potoků, v nivách řek. Viz ukázky na FB zde či zde. V městských podmínkách může být jejich ekvivalentem třeba omezení sečení trávy. Vyšší porost vytváří vlhčí mikroklima, chrání půdu před vysycháním, brání její erozi, pomáhá též při kondenzaci vláhy v nočních hodinách. Řada měst nyní k takovým opatřením přistupuje, aspoň v některých částech. Zvažujete to též?

Jsem velmi překvapena řekněme z paniky občanů ohledně sucha, kdy nám jeden rok přinesl extrémní léto a sucho, ale jistě to není poprvé, co se taková věc stala. Určitě se opakují období sucha i povodní, velkých zim apod. Odborníci zmiňují tři situace sucha, tzv. zemědělské sucho, které nás trápí v současné době nejvíc, ubývání vody v řekách a dostatek podzemní vody. Poslední dvě hlediska jsou dle jejich slov v normálu. Zemědělské sucho má jistě řešení, jen se musí řešit globálně, určitě již na úrovni republiky, kdy by odborníci měli přinést návrhy, jaká opatření zajistit.

Ale vraťme se ke konkrétními dotazu na území obce. Odpověď zní ano, vyhodnotili jsme některé lokality na území města jako vhodné k tomu, že se zde může nechat zeleň volně růst. Jsou to zejména větší plochy, které nejsou na překážku v přehlednosti dopravy a občané touto lokalitou také neprochází. Jde o lokality jako jsou starý hřbitov v Hamru, Lomská průmyslová zóna, PKH Janov – svah, Jiráskova – Bussines, Přátelství svah – seč bude provedena maximálně u silnice či chodníků

Jedním z doporučovaných řešení pro snižování dopadů teplotních výkyvů ve městech je výsadba stromů. Pokud se po Litvínově rozhlédnu, vidím v tomto smyslu různé signály. Velice příjemnou změnou prošla třeba cesta od zimního stadionu k fotbalovému hřišti. Nové stromy jsou na parkovišti, i podél cesty, přibyla další zeleň.

Naopak třeba v Hamru, v okolí ulice Chemiků a dětského hřiště stromů ubylo. Obyvatelé musejí o jejich obnovu žádat prostřednictvím webových aplikací. Též rozšiřování parkovišť jde v tomto smyslu ne zrovna šťastným směrem. Nedávno budované plochy v Čapkově ulici vznikly na úkor několika jehličnanů. Na jaké limity v tomto smyslu péče o zeleň naráží a co by se mělo změnit, abychom měli město zelenější a příjemnější?

Před pár lety vysázená alej v ulici S. K. Neumanna

Na začátek si dovolím tvrdit, že zrovna město Litvínov rozprostírající se na úpatí Krušných hor není vůbec málo zelené město.

Ze své pozice mohu sdělit, že za každý pokácený strom (kácíme vždy zcela suché stromy, stromy s vyhnívající dřevní hmotou, nenávratně poškozené) vysadíme minimálně jeden nový. Snažíme se náhradní výsadbu provádět v místě pokáceného stromu anebo hledáme lokalitu s méně stromy, kam je vhodné a možné stromy vysadit. Snažíme se rozšiřovat druhové složení dřevin a tím i spektrum živočichů na tyto dřeviny navázané.

Podněty občanů vítáme, pokud situace a možnosti dovolí, snažíme se občanům vyhovět.

Zmiňovaná lokalita je místem, kde se na náhradní výsadbu ještě nedostalo a to z důvodu právě klimatických podmínek. Občané byli obeznámeni s touto situací a to odpověďmi přes webové aplikace.

Pohled směrem na hřiště v Hamru na jaře letošního roku

Výsadba se provádí v jarních a podzimních měsících. Vzhledem k tomu, jaké teploty v minulém roce přišly již v květnu, nebylo možné jarní výsadbu provést s ohledem na to, aby přes letní suché měsíce nezaschla. Výsadba tedy proběhla na podzim, ale nebylo možné stihnout vysadit všechny stromy. Postupně bude vše splněno.

Nejsem si vědoma vybudované plochy v ulici Čapkova. Jen zmíním, že ne vždy se jedná o pozemky města, na kterých se buduje parkoviště a kácí stromy.

Občas se rozhlížím i jinde. A vezmu-li si příklad, líbí se mi třeba Hrnčířská ulice v Ústí, hned vedle Mírového náměstí. Není úplně nepodobná naší třídě 9. května. S tím rozdílem, že díky stromům je na ní mnohem příjemnější pobyt. Rozumím tomu, že exponovaná místa nesou značnou dopravní zátěž, jsou složitá ve smyslu zasíťování atd. Přesto — jak vnímáte úroveň zeleně v podobných místech, a do jaké míry je její rozšíření zde i jinde pro Vás a město priorita, či neaktuální otázka?

Hrnčířskou ulici v Ústí osobně neznám, ale pomohla jsem si internetem, abych se zorientovala. Jak píšete, ulice je velmi podobně řešená jako ulice 9. května. Jedna strana je taktéž bez stromů, máme vysazenou alespoň kvetoucí letničkovou i trvalkovou zeleň. Na druhé straně místo stromů je celý pás keřového porostu. V minulosti k tomu byl zřejmě vypracovaný projekt, podle kterého je vysazeno.

[FinalTilesGallery id=’1′]

 

Fenoménem posledních let jsou i další negativní změny v naší přírodě. Od roku 1982 ubylo v naší krajině zhruba 34 procent ptactva. Ač leží těžiště problémů jinde, i města jsou domovem řady druhů ptáků a střípkem do mozaiky vlivů. Snažíte se vycházet při péči o městskou zeleň, při jejím výběru, skladbě, údržbě vstříc i jeho opeřeným obyvatelům? Jak?

Jak již bylo zmíněno výše, snažíme se o rozšíření druhového složení dřevin, provádíme výsadbu i nižších pater, tedy keřových porostů a živých plotů.

V případě kácení stromů, kdy není na první pohled zřejmé, v jakém rozsahu může poškození dřeviny být, objednáváme si biologický i dendrologický posudek.

Zmínila jste výsadbu nižších pater keřů. Právě péče o keře mě v našem městě několikrát zaujala. Rozhlédneme-li se třeba v centru, najdeme řadu keřů prořezaných kulantně řečeno dosti zhurta. Navíc často stojí jako solitéry, takže přírodní kryt je ještě menší. Jaká je motivace a smysl tohoto typu úprav, nahlíženo perspektivou zvažování různých funkcí, jež zeleň plní jak pro obyvatele města, tak pro živočichy v něm?

Upřesním, proč se ptám. Jsem si vědom, že řada lidí má ráda, když něco vypadá na pohled upraveně. Ale přece jen, neměli bychom se na věci dívat širší perspektivou? Pokud s globálním fenoménem typu sucho, jak uvádíte, nedovedeme z pozice města nic udělat, není třeba právě maximalizace úkrytů pro ptactvo tím, co udělat můžeme? Jakkoliv to může znamenat, že keře budou mít spíš přírodnější ráz, včetně vícero přízemních krytů, a část veřejnosti bude možná reptat?

Ve své pozici působím čtvrtým rokem. Úpravu zeleně v minulých letech, pokud byla konkrétně u živých plotů prováděna radikálně i několikrát za rok, není možné za rok či dva změnit v přirozeně rostoucí keře.

Jsou místa, která jsou, budou a musí být upravována a to z důvodu průchodnosti chodníků, bezpečnosti dětí u škol či přehlednosti v dopravě.

Přistoupili jsme k názoru, že v místech, kde je to možné, necháme živé ploty a keře růst přirozenou cestou s co nejmenšími zásahy. Započali jsme s tím letos. Držme si palce, ať se vše dobře povede.

A to proto, že v našem městě je těch reptajících občanů velmi mnoho. Dá se říct, že jsou rozděleny na dva tábory. Jeden chce přirozenost dřevin, květin, keřů, hodně zeleně, nové výsadby apod. a druhý naopak kácení stromů, z důvodu tmy v bytě, protože padá listí, protože padají na podzim plody a jiné, vyžaduje časté sekání trávy z důvodu obavy z klíšťat jak pro člověka, tak psí miláčky. V obou případech je vždy město a technické služby v očích občana ve špatném světle a to proto, že mají pocit, že nekoná anebo koná moc.

[FinalTilesGallery id=’2′]

 

Ještě varovnějším signálem stavu přírody je vymírání hmyzu. Míra jeho úbytku pomalu nabírá katastrofálních obrátek. Jakých kroků jdoucích proti negativnímu trendu se dočkáme v tomto směru, budeme-li hovořit aspoň o tom mále, co zvládne Litvínov sám za sebe? Co můžete a budete dělat?

Těší mě Vaše zmínka o tom, že problém je celorepublikový, zřejmě důsledek dlouhodobého hospodaření mimo jiné ohledně sjednocování ploch polí, vymizení remízků, vyrovnávání vodních toků, odvodňování bažin, svádění dešťové vody do kanalizace atd.

Za obec mohu i v tomto bodě zopakovat, že se snažíme rozšiřovat druhové složení dřevin a v případě kácení stromů, u kterých zjistíme svépomocí či posudkem odborníka výskyt živočichů, postupujeme v souladu s přírodou, hnízděním ptactva, netopýrů, mravenců a jiných.

U zvláště chráněných druhů živočichů postupujeme v souladu se zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění.

Nemohou být městskou alternativou remízků například právě ostrůvky vyššího porostu s lučními květinami, jaké budí nadšení v jiných městech? Nacházíme je vprostřed trávníků, na kruhových objezdech, v parcích. Podle ohlasů jsou méně náročné na údržbu než sázené záhony, podporují biodiverzitu, poskytují lepší kryt pro hmyz i drobné živočichy, lákají motýly i opylovače. V důsledku podporují i ptačí populaci a učí nás, že živá příroda nemusí začínat za hranicí města. Uvidíme takové plochy ve větší míře i v Litvínově?

O tomto návrhu nejsem přesvědčena. Luční kvítí jak již ze svého názvu vyplývá je chvilková záležitost, kvete maximálně 2 měsíce, pak je dlouhá doba než zcela uschne a vysemení, pak se teprve může sekat a upravovat. Tím pádem je delší doba neupraveného vzhledu záhonu než doba kvetení. V posledních letech došlo k úpravě kruhových objezdů (ne všechny na území města jsou v jeho vlastnictví), které jsou osázeny trvalkovými květinami, kvetoucími, vyššími i nižšími porosty. Upravili jsme záhon u pomníku Pluto, který je taktéž trvalkový, kvetoucí, dá se říct od jara do podzimu. Místo borovic na náměstí je také vysazen nový kvetoucí záhon.

Květinová louka v Bruntále, foto Petra Štrymplová

V zámeckém parku trvá dotační titul na jeho revitalizaci, která proběhla během roku 2015. Travnaté plochy jsou rozděleny na pochozí trávník a luční trávu. Bohužel nebylo zřejmě zvoleno kvalitní osivo, které by zajistilo v parku bohaté luční kvetení.

V minulých letech jsme oslovili společnost, která se zabývá výsadbou květin s tím, že bychom chtěli pomocí jejich techniky zajistit místa ve městě, kde by mimo jiné záhony bylo vysazeno i zmiňované luční kvítí. Z důvodu vysokých finančních nákladů bylo od tohoto odstoupeno.

Každý rok máme na nákup zeleně finanční obnos odsouhlasený v rozpočtu města. Tato částka zahrnuje i nákup náhradní výsadby po vykácených stromech, nákup letniček. Ze zbylých prostředků se snažíme každý rok udělat alespoň jeden nový záhon.

Děkujeme za rozhovor

Pro MY Litvínov se ptal Karel Hejkal

 

Zajímavé odkazy

0 komentářů

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Spojte se s námi

Zaujala vás naše činnost? Pojďte nás sledovat interaktivně, sdílet s námi své názory. 

Máme aktivní profil na Facebooku, stačí nás začít sledovat.