Zatím poslední rozhovor na téma investičních akcí nového bazénu a mostu nám poskytla paní Hana Nováková, vedoucí odboru investic a regionálního rozvoje města.

Paní Novákové za její ochotu samozřejmě děkujeme. Stejně jako všem ostatním.

Není zvykem, aby politici i zaměstnanci měst a jejich organizací reagovali vstřícně na občanské podněty a zvídavé dotazy. My jsme se ale s kladnou odezvou setkali. Věříme, že to je dobrý signál o tom, že v našem městě jsou lidé ochotni diskutovat věcně a konstruktivně.

MY Litvínov: V blízké budoucnosti naše město chystá dvě zásadní investice – nový bazén na Koldomu a nový most nad Mezibořskou ulicí. Jejich společné náklady jsou odhadovány zhruba na 260 milionů Kč…
Hana Nováková: Ano jedná se o ceny vč. DPH, u bazénu však bude DPH odpočitatelná položka. Po vysoutěžení předpokládáme celkové náklady obou investic podstatně nižší, a to minimálně o cca 1/3.
…Ani na jeden projekt přitom nebyla vyhlášena veřejná architektonická soutěž. Namísto transparentního výběru…
Toto není vhodné použít, výběr projektanta byl vždy řešen transparentně, pouze s jiným kriteriem výběru, což byla cena, a rozhodně nelze obecně říci, že levný projektant – špatný projektant…
…z několika architektonicky, finančně…
V rámci arch. soutěže z důvodu stupně rozpracovanosti návrhu (projektová fáze – studie) se stanovuje cena obligátně propočtem dle m³ obestavěného prostoru + odhady technologie, + m² zpevněných ploch apod. Ceny za m³ jsou stanoveny tabulkově, případně z obdobných referenčních objektů. Jelikož se dále návrh dále dopracovává, zpřesňuje, kvantifikuje a specifikuje v min. dalších 3 projektových fázích, je zjevné, že původně stanovená cena nemusí korelovat s cenou projektu konečnou (obzvlášť, pokud se jedná o méně zkušeného projektanta, který popustí uzdu fantazii a neprováže si výtvarný návrh s reáliemi konstrukčními apod. a stává se to, porota by to však měla odhalit). Ale podstatné je, že arch. soutěž jako soutěž o návrh by ve své podobě měla uvažovat s cenou stavby pouze jako limitní, cena stavby by neměla být stanovována jako hodnotící kriterium…
…a funkčně…
Stanovit funkci by mělo být prioritní povinností zadavatele, neboť jedině on by měl definovat potřeby, tedy pokud neřešíme ideovou architektonickou soutěž…
…konkurenčních návrhů bude veřejnost pravděpodobně postavena před hotovou věc s možností pouze dílčích připomínek…
Ano architektonická soutěž je jedna z možností jak seznámit veřejnost se záměrem, o výsledku však rozhoduje odborná porota. Pro diskuzi s občany je pak vhodnější ideová soutěž . Další možnosti, které byly využity u výše uvedených projektů, jsou např. webové prezentace s anketami, veřejná projednání, jednání se zástupci plaveckého oddílu, pracovní skupiny atd. Ale znovu opakuji, s tímto je případně potřeba pracovat již před zadáním – ve fázi definice funkčních požadavků (architekt nebude např. stanovovat kolik drah má mít litvínovský bazén)…
…Obě nákladné stavby přitom na desítky let zásadně ovlivní tvář města. Domníváte se, že jde v tomto smyslu o správný postup?
Zadání projektů lze řešit oběma způsoby (tj. otevřenou zakázkou na cenu i architektonickou soutěží), každý má své výhody i nevýhody. Může v tom hrát roli, že např. pro most je již kompletní projektová dokumentace zpracována a to včetně správních rozhodnutí. Zásadní však je, aby při vlastních projektových pracích byl projekt dostatečně průběžně konzultován, pro konzultace byla vytvořena na městě pracovní skupina odborníků, projektant měl dostatečnou časovou lhůtu na projekt, zodpovědně byly zkoordinovány profese v projektu. Velkým přínosem pro město do budoucna by mohlo být vytvoření projektu v systému BIM (Building information modeling) pro další správu objektu.

Projekty jsou v tuto chvíli pouze na papíře. Pokud existuje možnost jejich úpravy tak, aby veřejná soutěž proběhla – měla by taková změna vaši podporu?

Na architektonické soutěže nemám černobílý názor. Jsou takové, které se povedly, a které se nepovedly. Tyto se pak většinou neprezentují, jako se příliš neprezentují dílčí problémy v rámci soutěží (podjatost poroty, porušení anonymity, problémy s autorskými právy). Výhody soutěží pak jsou i vámi uváděné zajímavé návrhy, nová neotřelá řešení, získání portfolia ideových návrhů (u ideových soutěží). Míru pro i proti však lze uvést i u projektů soutěžených otevřeně na cenu.

Zastupitelstvo města rozhodlo o tom, že bude nový bazén a nový most, ale nerozhodlo, jak má vypadat (a v jakém finančním limitu) – to bude předmětem dalších fází přípravy (přičemž zadání se teď připravuje a bude postupně předkládáno do orgánů města).

U výše uvedených projektů mostu a bazénu v současné době v podstatě neexistuje možnost jejich úpravy mimo souhlas jejich zhotovitele, pokud by se mělo hledat nové odlišné řešení je nutno postupovat od začátku a pak je možnost volby mezi otevřeným řízením nebo architektonickou soutěží na základě debaty například i nad očekávanými cenami projektových prací v rámci jednotlivých typů soutěží.

Srovnejme si nyní Litvínov a město Litomyšl. Historická Litomyšl je zapsána v UNESCO, přesto je i novodobou ikonou české městské architektury, neboť se právě díky soutěžím či pečlivému výběru předních českých architektů rozvíjí o další krásné stavby. Litvínov marně přemýšlí, jak chřadnoucí město zatraktivnit pro vlastní obyvatele i návštěvníky, leč zatím jsme nezaznamenali byť jediný pokus podobný třeba zmiňované Litomyšli. Čím to je? A co by se mělo změnit, abychom se i u nás dočkali staveb, na něž budeme pyšní, na něž se lidé budou jezdit dívat?

Město bude v nejbližší době připravovat přinejmenším architektonickou soutěž na podobu východní části Náměstí Míru a přilehlých částí. Předpokládám, že se bude jednat o ideovou soutěž, kde pak bude následovat širší debata veřejnosti.

Město v současné době záležitosti kolem soutěží prověřuje tak, aby se mohly stát vhodným nástrojem přípravy vybraných investic. Jako první krok je v nejbližší době iniciována schůzka z konzultantem komise pro soutěže ČKA, kde budou řešeny vhodné postupy a projednány další souvislosti kolem soutěží.