VIZE 2030: LITVÍNOVSKÁ BUDOUCNOST

vize2030Pokud se zajímáte o dění v našem městě, zřejmě jste zaznamenali vznik pracovních skupin připravujících Program rozvoje města Litvínova. Tedy dokumentu, který nastíní cestu, jakou se budeme v nejbližších letech ubírat. Pojmenuje problémy, nastíní řešení.

Opravdu si ceníme kroku, k němuž se město odhodlalo, stejně tak si vážíme, že mezi oslovenými subjekty bylo i naše sdružení. Včasná a osvícená analýza a dlouhodobá vize je totiž přesně to, co našemu městu dosud chybělo.

Protože se domníváme, že cesta, kterou by se Litvínov měl do budoucna ubírat, je věcí pohříchu veřejnou, vynasnažíme se sdílet své představy s Vámi všemi, diskutovat o nich, případně je korigovat. Všechny příspěvky na toto téma budou označeny na Facebooku hashtagem #‎litvinov2030, díky tomu bude pro Vás snadnější je vyhledat.

Níže přikládáme shrnutí, s níž jsme do prvních kol debaty vstoupili.

——–

Programu rozvoje města Litvínova – MY Litvínov

Domníváme se, že problémy našeho města není možno škatulkovat dle jednotlivých oblastí, naopak, konkrétní problémy jsou spolu úzce provázány, sociální s urbanistickými, finanční se sociálními atd. atd.

Prvotní potíž spatřujeme ve stavu, kdy se Litvínov začíná stávat městem duchů. Tento problém je plíživý, možná na první pohled ne zcela zřetelný, ale o to zásadnější. Zatímco na nejnižší úrovni, občanské, sportovní, spolkové, město stále ještě žije, na úrovni města jako organismu je tento trend opačný a proto znepokojivý a do budoucna nebezpečný. Lze ho vypozorovat v těchto oblastech:

• sociální skladba obyvatel
• absolutní počet obyvatel
• opuštěné byty
• opuštěné stavby
• opuštěné obchody
• pokračující devastace posledního zbývajícího kulturního dědictví
• absence života v centru města
• absence života v ulicích
• estetická a kulturní úroveň veřejného prostoru, obchodů, zeleně
• preference automobilové dopravy ve veřejném prostoru

~ Litvínov je městem, kde se dá přežívat, méně už kvalitně žít. ~

Je samozřejmé, že naše město funguje v nějakém konkrétním územním a sociálním kontextu, který definuje výchozí podmínky. Ne zrovna růžové. Tím spíše se ovšem projevuje základní nedostatek v přemýšlení o současnosti i budoucnosti města. SWOT analýza není odpovědí na budoucnost Litvínova, je jen inventárním popisem situace. Rozvojový plán je rozumným dokumentem s řadou pozitivních nápadů, ale pro budoucnost je spíše týdenním úkolovníkem.

~ Co naše město tíží, je absence dlouhodobé vize. ~

Vize jako definice kýženého cílového stavu, k němuž bychom Litvínov rádi směřovali v horizontu patnáct, dvacet let. V takovém horizontu se i aktuální podmínky a omezení dají utvářet a ovlivňovat, například v dopravě. Vize je zastřešující prvek a ideové východisko pro všechna dílčí rozhodnutí města.

Jak by tvorba takové vize mohla vypadat? Napadají nás například tyto otázky:

• Jaký má být život v Litvínově 2030?
• Jak chceme, aby vypadalo a fungovalo centrum města?
• Jaké změny plánujeme v dalších částech? Na Osadě? V Janově?
• Jakých změn chceme dosáhnout ve skladbě obyvatelstva a jakými nástroji ji podpořit? Co plyne z těchto změn pro jednotlivé části města?
• Jak se budou lidé po městě dopravovat, v jakém poměru budou využívat individuální a hromadnou dopravu? Kde a proč chceme změnu proti stávajícímu stavu? Co lidem dá, sebere?
• Kdo dostane v ulicích našeho města prioritu, chodec, cyklista, automobilista, veřejná doprava? Děti, dospělí, důchodci? A proč?
• Jaké změny v úvaze o dopravě, hromadné dopravě, podobě ulic taková jsou pro to jednotlivé tyto alternativy potřebné?
• Jaké budou cíle individuální dopravy a proč? Které tyto cíle mohou být alternativně dosahovány hromadnou, které individuální dopravou? Jde o školky, školy, práci, nákupy, lékaře, sportovní aktivity.
• Kde chceme, aby lidé trávili, volný čas? Doma, na ulicích, v parcích, v kulturních zařízeních? Jaké změny to vyžaduje ve veřejném prostoru, v prioritách jeho rozvoje?
• Kde a jak budou lidé nakupovat? Zajišťovat si služby? Co to znamená pro složení podnikatelů na území města? Je záhodno podporovat soukromý sektor plošně, nebo dbát i na dílčí aspekty typu charakter živnosti, příslušnost k místnímu FÚ (a tedy daňová výtěžnost), územní aspekt (obchody v ulicích vs. supermarkety) atd.?
• Kdo bude do našeho města přijíždět, za jakým účelem, co mu proto nabídneme? Turisté, obchodníci, sportovci? Kde hledat synergii? Jaké jsou skupiny turistů, hledají historii, sport, odpočinek, co která městu přinese, kterou skupinu preferovat, lákat? Všechny? Některé?
• Do jaké míry město chce ovlivňovat veřejný prostor, proč, jaké má k dispozici nástroje? Jaká rozhodnutí život v ulicích podpoří, co motivuje podnikatele, co vytáhne lidi z domů, co demotivuje?
• Jaké jsou vazby mezi jednotlivými prioritami? Automobilová doprava vs. podnikání v centru města? Skladba podnikatelských subjektů vs. daňové příjmy? Preference jednotlivých typů dopravy vs. kvalita volného času obyvatel? Kultura veřejného prostoru a zeleně vs. vylidněnost městského centra? apod.

Předpoklady pro vznik a dodržování takové vize jsou dle našeho soudu zhruba následující:

• Diskuse s odbornou i laickou veřejností
• Důkladná analýza prostředí, možností, potřeb a motivací obyvatel i města samotného
• Politická a společenská shoda a podpora vize
• Rozumný čas k definování vize
• Odvaha hledat nové cesty a myslet “out of box”
• Sledování a vnímání trendů v bydlení, dopravě, veřejném prostoru, péči o zeleň
• Osvětová činnost, přednášky odborníků
• Dlouhodobé plánování
• Inspirace v jiných regionech, městech, ve světě
• Vyhlašování architektonických soutěží a to včetně ideových soutěží
• Kompaktnost a synergie jednotlivých částí vize
• Kompetentnost klíčových městských úředníků
• Přijetí konkrétních opatření a závazných dokumentů k ovlivňování života ve městě (viz. např. Manuál tvorby veřejných prostranství v Praze)

Štítky , .Záložka pro permanentní odkaz.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.