Členem našeho sdružení je i pan Globočník, kterého znáte z televizní reklamy na SK Bivoj a jiných podvratných akcí.

Protože je zároveň i představitelem Strany zelených, která při posledních místních volbách získala přes 4% hlasů, oslovili jsme s naším rozhovorem i jeho. Dlužno dodat, že za stejných podmínek jako ostatní – neznal předem žádnou z odpovědí konkurenčních subjektů a mohl tak reagovat čistě dle svého vědomí a svědomí. Což se mu necelé tři dny po původním termínu podařilo. Jeho názory nyní předkládáme i vám.

MY Litvínov: V blízké budoucnosti naše město chystá dvě zásadní investice – nový bazén na Koldomu a nový most nad Mezibořskou ulicí. Jejich společné náklady jsou odhadovány zhruba na 260 milionů Kč. Ani na jeden projekt přitom nebyla vyhlášena veřejná architektonická soutěž. Namísto transparentního výběru z několika architektonicky, finančně a funkčně konkurenčních návrhů bude veřejnost pravděpodobně postavena před hotovou věc s možností pouze dílčích připomínek. Obě nákladné stavby přitom na desítky let zásadně ovlivní tvář města. Domníváte se, že jde v tomto smyslu o správný postup?

Petr Globočník: Určitě ne. SZ Litvínov dlouhodobě zdůrazňuje potřebnost městského architekta, který by dal městu jasný ráz. Inspirací nám mohou být i např. architektonické návrhy veřejného prostoru v sousedním Jiřetíně, které se zabývaly stavebním rozvojem města v případě ukončení těžby.
Současný stav, kdy se v Litvínově staví bezkoncepčně, pak dává možnost vzniku takových „krás“ jako je např. hotel Lázeňský Vrch. Město pak může připomínat dětský pokojíček, ve kterém někdo nahodile rozházel kostičky.
Ač se nemůžeme srovnávat s městy jako Praha, jistě i Litvínov, si zaslouží dlouhodobou koncepci, která by řešila jeho další směrování nejen na poli architektury.
Mnohem složitější je to s výstavbou nového bazénu. Zde se, kromě toho jak bude bazén vypadat a co všechno bude návštěvníkům nabízet, musí vyřešit jeho ne příliš vhodná poloha pro občany z druhého konce města resp. její kompenzace. Myslíme si, že přemístění bazénu není promyšlené ani s dopravní obslužností MHD. Dále jde o další vymístění života z centra města. Stejně tak je tomu i v případě jeho provozních nákladů. A tak prioritou z pohledu SZ je nejen stavba architektonicky zajímavá, ale také maximálně funkční, která nebude v budoucnu zbytečně zatěžovat městský rozpočet.

Projekty jsou v tuto chvíli pouze na papíře. Pokud existuje možnost jejich úpravy tak, aby veřejná soutěž proběhla – měla by taková změna vaši podporu?

Jednoznačně. V rámci našich možností jsme se o tuto variantu zasazovali u vedení města.

Srovnejme si nyní Litvínov a město Litomyšl. Historická Litomyšl je zapsána v UNESCO, přesto je i novodobou ikonou české městské architektury, neboť se právě díky soutěžím či pečlivému výběru předních českých architektů rozvíjí o další krásné stavby. Litvínov marně přemýšlí, jak chřadnoucí město zatraktivnit pro vlastní obyvatele i návštěvníky, leč zatím jsme nezaznamenali byť jediný pokus podobný třeba zmiňované Litomyšli. Čím to je? A co by se mělo změnit, abychom se i u nás dočkali staveb, na něž budeme pyšní, na něž se lidé budou jezdit dívat?

Problém Litvínova je jako všude mnohem hlubší. Na rozdíl od Litomyšle se nachází v silně industriální části ČR, která má celkově problém s odlivem obyvatel a chabým turistickým ruchem (s tím souvisí i menší ekonomický potenciál a celkově menší potřeba nových staveb).
Dalším problémem je nešťastný zásah do podoby Litvínova, kdy byla v minulosti zbourána historická zástavba v centru města, především komplex budov manufaktury a pivovaru, kde byly zlikvidované vysoce hodnotné budovy, a do současnosti se zachovalo jen posledních několik fragmentů.
Z pohledu SZ je prioritou záchrana všech těchto zbylých památek a pečlivé zvažování toho, kdo a jak postaví vámi zmiňovanou dominantu městského bazénu, případně nový most. Již tyto dvě nové stavby mají potenciál stát se oním pomyslným turistickým lákadlem.
Z našeho pohledu je architektonická soutěž jednou ze základních podmínek, aby i v našem městě mohli vznikat zajímavé stavby. S trochou nadsázky, první vlaštovkou oku lahodících staveb, může být např. sportovní hala, která ač její rekonstrukce jistě není bez vad a má stále jisté funkční nedostatky, působí na návštěvníka zajímavým dojmem a rozhodně již nepřipomíná stodolu, jako tomu bylo dříve. Bohužel se nepodařilo spojit funkčnost a estetiku a tak ani tento počin nelze vnímat zcela pozitivně.
Myslíme si, že tyto 2 stavby (a nový dopravní terminál), pokud se podaří, mohou být odstartováním hlubších změn v podobě města.
Některé městské veřejné prostory potřebují žalostně oživení a revitalizaci. Mnohé stavby, jako např. střední trakt a okolí Koldomu nebo bývalá speciální škola, by mohly sloužit novým účelům. Tento účel by měl být nalezen širokou debatou s odborníky, ale i studenty, které bychom rádi zvali na krátkodobé letní studijní pobyty.
Podporovat chceme vzdělávání určených úředníků (i příslušných radních), kteří by se měli také účastnit architektonických a urbanistických ideových konferencí a seminářů, které probíhají i v České republice (např. Re-site festival apod.).

Děkujeme za rozhovor.

Petr Globočník